NE zvyšování koncesionářských poplatků

U celé novely, která má zvyšovat koncesionářské poplatky a rozšiřovat okruh plátců za veřejnoprávní média, postrádám to základní.

Diskusi o úsporách a vymezení pojmu, co tato veřejnoprávní služba má vlastně být. Jak úsměvné bylo vrtošivé dupnutí generálního ředitele ČT, který v reakci na nechuť zvyšovat koncesionářské poplatky, řekl, že se bude muset zrušit kanál pro děti či taneční soutěž. Takové malé veřejnoprávní vrtěti psem.

Vnímám potřebu existence veřejnoprávního média, typicky pro dobu krize či nouzového stavu, kdy je jeho profesionalita a „nevypnutelnost“ za takových situací důležitá. Je však onou veřejnoprávností současný rozsah programů České televize nebo Českého rozhlasu, je toto skutečně podoba veřejnoprávnosti?

Český rozhlas jde této úvaze naproti pořadem, který v poslední době rozvířil „klidné vody“ sociálních sítí, a který dohady o cenách másla a vajec rozšířil diskuzí o veřejnoprávním ženském orgasmu na rádiu Wave díky podcastu Lindy Bartošové. Ne že bych měla něco proti orgasmu, ale opravdu je i toto veřejnoprávní službou, kterou musíme nebo chceme platit? Dvanáct celoplošných stanic, další regionální. Weby, sociální sítě, prostě všechno, co k tomu v dnešní době patří. Nestačila by jedna celoplošná stanice, dejme tomu Radiožurnál?

Velmi sporná je rovněž snaha rozšířit okruh poplatníků, která de facto plánuje zavedení daně z internetu, protože povinnost platit se bude vztahovat na jakékoliv zařízení, které je schopno reprodukovat televizní, respektive rozhlasové vysílání, bez ohledu na způsob jeho příjmu. A to umí chytrý telefon, počítač či tablet.

V reálu jde o několik set tisíc domácností, které v současnosti neplatí žádné televizní či rozhlasové poplatky, protože nemají žádný klasický přijímač. Sama jich znám docela dost. A těším se, jak budou „orgány stíhat“ třeba klienty sociálního odboru, kteří se se svým darovaným chytrým telefonem chodí připnout na úřední wifinu, aby kontaktovali úřad práce.

A rovnou dodám, že ani nápad z dílny SPD, tedy platit veřejnoprávní média ze státního rozpočtu, nepovažuji za šťastný. Nic neřeší. Jen místo pravé ruky, bude platit levá ruka.

Zvolený přístup se mi vůbec nelíbí, ale bohužel je tak příznačný pro chování většiny současné politické representace. Rozdávat, rozdávat, rozdávat, jakoby platilo staré socanské “zdroje jsou”.