Setkávám se s tím, že na pohled krásnázařízení, nenaplňují například personální standardy. Vždyť stačí napsat, že personál hledají a protože chybí sestry i pečovatelé, nechávají úvazky dlouhodobě neobsazené. Pak jsou zde samozřejmě jiní „velcí“ hráči byznysu se stářím, kteří zaměstnance přeplatí a jiným přetáhnout. A obecním a krajským příspěvkovým organizacím, tedy těm domovům pro seniory, na které lidé finančně dosáhnou, nezbyde po chvíli nic jiného, než službu „předat“ do soukromých rukou. Vždyť oni ty sestry a pečovatele mají.

Řešením rozhodně není novela zákona o sociálních službách, která je nyní v parlamentu v posledním čtení. Ta zavádí nová sociálně zdravotní lůžka. Prý jsou vítězstvím mnohaletého boje za sladění sociální a zdravotní péče. Tato novela je strašlivým omylem.

Rozhodně v žádném případě nepřinese víc kapacit v domovech pro seniory. Jen se ukrojí z těch nyní již nedostatkových lůžek a ta se přeformátují na nový typ sociálně zdravotní služby, ta totiž budou díky úhradám VZP pro některé poskytovatele výhodnější.

Je strašlivý omyl, považovat novelu za dlouho očekávanou koncepci dlouhodobé péče. Skutečně efektivní dlouhodobá péče je o mnoha často dílčích praktických opatřeních, jak na straně seniorů, tak pečujících. Novela tak zcela pomíjí fakt, že přednost mají ty služby, které umožňují setrvání osoby doma a dále fakt, že velká většina osob si přeje zůstat doma, stůj co stůj. A naši legislativci řeší „ústavy“ …