Vedení ODS hovoří o koalici s lidovci a TOP 09 před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny jako o hotové věci. Může dohodu něco zastavit nebo zkomplikovat?

Ďábel se vždy skrývá v detailu, to není klišé, ale osvědčená pravda. Takže vidím problém v programových otázkách, v přístupu k euru, v „boji“ proti klimatické změně a podobně. Navíc jde o spolupráci domluvenou nahoře a vštěpovanou členské základně shora – a to nemůže přinést nic dobrého.

Jak se na trojkoalici dívá širší vedení ODS a členská základna strany v regionech?

Mohu mluvit za své oblastní sdružení, tedy za Prahu 8. Té se koalice pranic nelíbí. Vedení ODS ji prosazuje, takže si asi myslí, že je to skvělý tah.

Objeví se ve společné kampani témata, která z vašeho pohledu odporují konzervativní politice?

Už objevují, i když prý ve společném programu nejsou. A ráda bych upřesnila jednu věc – mám ráda přírodu, ale to, co se děje okolo „boje“ proti klimatické změně, je prostě ideologický přístup, který nebere ohled na potřeby lidí. Bohužel zvlášť vedení TOP 09 na toto téma naskočilo a prosazuje ho hlava nehlava.

Péče o přírodu, o půdu, o místo, kde žijeme, je bytostně konzervativní hodnotou. Toto vše nám předali naši předci, my jako potomci o to máme pečovat. Vadí mi to uměle přiživované zdání, že pravicoví politici nejsou v této věci aktivní. Ano, nejsou aktivističtí, nekřičí, ale drží se osvědčených postupů, které vycházejí ze zkušeností našich předků a z lásky k místu, kde žijeme.

Vidíte hlavní rizika koalice mimo jiné i v tom, že voliči TOP 09 v Praze a KDU-ČSL v některých regionech mohou své kandidáty pomocí preferenčních hlasů vykroužkovat?

Toho se neobávám, ODS má více příznivců než TOP 09 a KDU-ČSL. Bojím se spíš toho, že dojde k odlivu voličů, protože pravicovější část nebude chtít z programových důvodů hlasovat pro společné kandidátky. Nevidím pozitivní synergii.

Právě kroužkování se ale obávají například Piráti, kteří uzavřeli spojenectví se STAN. Neměla by smlouva o koalici ODS s lidovci a TOP 09 obsahovat pojistky?

Proboha, právě naopak. Když už bude společná kandidátka, ať voliči kroužkují, je to jejich svaté demokratické právo. Snad jsme neklesli na úroveň Pirátů, kteří chtějí kroužkovací kampaň zakazovat.

Jen ať lidé kroužkují a dají najevo, koho si přejí ve sněmovně. Nemyslím si, že by to měl být pro ODS problém, ten vidím v odporu pravicových voličů vůči samotné předvolební koalici.

Domníváte se, že trojkoalice nemusí dosáhnout ani na 15tiprocentní hranici nutnou v případě spojení tří subjektů pro vstup do sněmovny?

Nevím, zda může mít koalice až takový problém, ale že dojde k tomu, že to ve výsledku bude horší než prostý součet preferencí stran, o tom jsem přesvědčena. A jak vedení ODS deklarovalo, koalice má být prostředkem k vítězství, takže druhé, či dokonce třetí místo je prostě neúspěch.

Souhlasíte s názorem, že společný postup může třem stranám zajistit více poslaneckých mandátů, než kdyby postupovaly samostatně jako v roce 2017? Narážím na volební zákon, který velké strany nebo uskupení posiluje na úkor menších.

Máme usilovat o vítězství, tak jak řekl předseda ODS Petr Fiala. A to, jestli bude mít nakonec koalice o pár mandátů víc, není dostatečně ambiciózní cíl.

Zabýváte se sociální politikou. Dokážete ji skloubit s konzervativními postoji?

Podobně jako jsem mluvila o životním prostředí, tak i podstata sociální politiky a na ni navázané sociální cítění jsou přece součástí pravicových hodnot. Jako konzervativec vyznávám, že hlavní hodnotou je rodina, to je užší a širší rodina, tedy žena, muž a děti, samozřejmě také komunita, ve které žiji.

Odmítám levicově nabubřelý sociální stát, který má na rozdávaní peněz daňových poplatníků založenou existenci, v podstatě si vyrábí a kupuje voliče. V mém pojetí má sociální stát zasahovat, když to rodina potřebuje a chce, jinak ji má nechat na pokoji.

Zajímá vás jako političku jen rodina?

Rodinu jsem uvedla jako příklad pro mě hlavní konzervativní hodnoty v rámci mého sociálního vnímání. Samozřejmě jsou i další skupiny, které se bez solidárního přístupu neobejdou, a je v pořádku, že jsou u nás nastaveny záchranné sítě. Jednoduše řešeno, v Česku nemusí nikdo skončit na ulici, pro všechny existuje řešení. Jen je třeba chtít a nesedět s rukama v klíně.

Na co by se podle vás měla v sociální oblasti zaměřit příští vláda? Měla by to být hlavně důchodová reforma?

Vrátím se zpět k rodině, protože znamená mimo jiné domov, tedy místo, kde žijeme a jednou v něm možná i zemřeme. A tady má stát velké rezervy. Očekávala bych, že se bude věnovat mnohem větší pozornost podpoře soběstačného života člověka v jeho přirozeném prostředí.

Uvedu zcela konkrétní příklad, kdy stát v takové podpoře selhává, a sice v podpoře domácí ošetřovatelské péče. Stát kašle na její existenci, byť tito lidé dělají stejnou práci, jako zdravotní sestry v nemocnicích. Například loni to vedlo až k masové petiční akci. Útlum této zdravotní služby přitom může vést k nutnosti hledat pomoc v nemocnici. A tam nikdo z nás přece zbytečně nechce.

Proč podle vás ošetřovatelská péče nefunguje?

Domnívám se, že to je stále ještě dědictví bolševického způsobu řešení. Všechny někam zavřít mezi čtyři zdi – ať už do domovů seniorů, do špitálů, do dětských domovů. Domnívám se, že pro stát by bylo efektivnější jít cestou podpory terénních služeb.

Máte ideální model péče o seniorskou skupinu?

Je to například příspěvková organizace osmé pražské městské části –  Gerontologické centrum, které pomůže s doléčením po hospitalizaci. Díky centru se hospitalizace nemusí protahovat na LDN.

Umí seniora navázat na sociální službu domácí asistence a zdravotní péče, nabídnout mu pobyt v denním stacionáři a také každodenní obědy, které si senioři z okolí mohou zpříjemnit posezením nad kávou. Gerontocentrum je příkladem komunitního soužití jako známe z vesnice, ovšem té trochu dál od Prahy.

Celý rozhovor najdete v E15